Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.